Sever

Zkratky
18. 5. 2020
Květy Senotína
4. 7. 2020

Valtínov je branou k jedné z nejcelistvějších lesních říší České Kanady. Mosty – Suchdol – Olšany – Heřmaneč – Lipnice – Markvarec tvoří spolu s ním její hranici. Za ní najdeš svět, který leží stranou zájmu všech. Bez památek a milníků, bez osad současných i zaniklých, bez poutních míst. A přesto, svět napěchovaný potenciálem překvapení.
Buková, Ve vrchu, Hora, Kukle a všemu kralující Suchdolský vrch. 713,6. Skryté hájovny, rybníky i základny dočasného osídlení.
Chuchvalce červnové předbouřkové aktivity taktně proložené střípky modré naděje zvyšují tvé výpravě faktor záplavového rizika, krok získává jiskru a napětí.
Za valtínovskými humny a dál V boru vítr ševelí a ve švitoření opeřenců, bzukotu včel, šumění trav zní hymna této země. Dokonalý part hraný z osnovy bouřek, chrp a kopretin.

Pohled zpět ke vsi vnese do znalosti obce novou perspektivu. Dvojvěží místních kostelů i stráně kopců jižní strany údolí Valtínovského potoka vytváří její osobitý ráz. Sám potok je celkem společenský – již brzy jej čeká setkání s kolegou Lipnickým a Peníkovským, aby společnými silami přeměnily své já na Bolíkovskou podstatu. Tam někde daleko u Starého Hobzí se pak i ona rozpustí v proudu života Moravské Dyje.

Vyježděné polní koleje se s tebou stočí k východu a téměř se ztratí v luční vegetaci. V galerii obrazů vrcholícího jara, v písních o ráji na zemi. Dramatičnost oblohy je ještě zvýrazní. Zdá se, že bouřka to dnes myslí opravdu vážně.

Projdeš branou lesa a bezvětří a zpěvný klid se rozhostí v tobě i kolem. Odevzdáš se působení křižovatek a necháš se vést. Uvidíš rokle i skály, tichá zákoutí i místa dalekých výhledů. Třeba jako nahoře v zatáčce, kde stromy zmizely, a vrchy nad Poldovkou, Radlicemi i samotná Javořice potěší tvůj zrak.
Ochutnáš náladu kraje severu. Jeho hlas už rozpoznáš mezi tisíci.

Pak překročíš hlavní spojnici k Markvarci a Dačicím a do výšky pasu zarostlou pastvinou se vydáš volným stylem zpět.
Nad hlavou 400 jiskřících kilovoltů, nad nimi káňata s energií ještě větší a pak už jen nebe.
Údolí, jímž obvykle proletíš třiceti metry za vteřinu, je z druhého břehu potoka a rybníků osobní a je ti tak blízko, jak jen může být.

Dnes ještě znovuobjevíš Valtínovský mlýn a budeš se procházet barvami červnového háje, kde bory šumí po skalinách a v sadě skví se květ.

Za branami kraje severu.