Rudoleckým prolomem

Poznej kraj pod Javořicí
23. 9. 2018
Rajchéřovské báje a pověsti
11. 10. 2018

Prolom je úzká protáhlá sníženina vzniklá poklesem ker a omezená na podélných stranách zlomovými svahy nebo složenými zlomovými svahy. Prolomy mají délku od několika kilometrů do několika desítek kilometrů a šířku od stovek metrů do 1-2 km.

Výskyt v ČR
Řečkovicko-kuřimský prolom, Boskovická brázda, Malá Haná, Rudolecký prolom, Kladská (Králická) brázda, Jaroměřická kotlina.

Sváteční ráno v korunách stromů slaví zpěvem a hrou, louky světle zelenou pokryté, v srpnu po ní prahly, a když se nad Vlkovým mlýnem poprvé nadechneš ránem, víš. Takhle voní září. Opravdové babí léto, jak ho znáš. Blankytná průzračnost podzimního dne.
Mlýn udržován a zušlechtěné okolí ti nabízí cestu kolem sadu vzhůru vlnami posečených luk a vůně sena a rosa provází tě též.
Krajina tě už léta po svých stezkách vede a díky ní se v tobě začíná vidět stejně čiště jako v prvních dnech, kdy bez jakéhokoli vědění se s tebou potkávala. Poznáváš, že o to tu také šlo. Však nahoře otoč se a pohlédni tam, kde se Prolom rodí!

Mísí se tu dva kraje. Na silnici, jež je břehem lučního vlnobití, to podtrhují tabule s nápisy. K jihu tu Přírodní park Česká Kanada oznamují, sevěrně že Javořická vrchovina zemi přejímá. A proti tobě vrch, co dává Prolomu tvář – Tobolka. Dnes pojmenován asi více prakticky, Zadní vrch to radlický.
Cesta se noří do údolí a bude s ním a potokem až skoro do Dolního Bolíkova daleko odtud. Tam začínají kraje nové.

Všechny vůně, co tu jsou, porušují linearitu času a zpřítomňují živost opravdových dnů. Kouzlo Lipnice je stejně jedinečné jako u všech vsí tady a za ní na malé vyvýšenině bezvětří mění se na větří a celý Prolom promlouvá o tom, kým je. Vyhlíží tu od svých počátků až tam k jihu, ke Slavonicím a dál.
Slunce je též samo sebou a hřejivě pokračuje ve své letité jaderné praxi.
Ze západních kopců, kde jinak skrývá se jedno z nejtajnějších území České Kanady, vane blažená čerstvost plná vody a svěží zeleně a vůní listů a barev polí i vsí.

Čas podzimu ti nabízí mnoho plodů k ochutnání. Jabloně a ořešáky nasytí tě zcela.
U rybníka v Markvarci změní se směr a ty se jdeš potkat s druhým břehem, s lesy Prolomu. Ještě u brány lesa se zastavíš, a když na kraj pohlédneš, uvnitř dozní poslední hlas a ticho se rozhostí a nejpříjemnější mrazení ti tělem proběhne.
Pak cesta nahoru a potoka chlad a vonící les, jak jej jen září zná.
Křižovatka a kudy dál? Slunce napoví, severní cestu osvítí a proto už do kopců putuješ.
Lehnout si na cestu můžeš a stát se jí, Zemí co sobě naslouchá.

Směrem dolů k Lipnici hromady dříví a kmenové sdružení zvě tě na vyhlídku. A hle! Jihovýchod ukazuje svůj svět a kdesi v dálce z moře vrchů a stromů jen kostela či kaple věž, Horního Radíkova či Matějovce snad.
Náhorné odbočení vrací tě k severu, tichá chůze s humorem dřevorubce poleká a pak příkrý svah a nad ním možná další výhledy tě čekají. Snadno zrobíš si pomocníky do vrchu – nordic smrkové hole splní to své a vynesou tě napříč vrstevnicemi na vrch Přední radlický. Čímsi tě láká.
Tam spatříš Rudolec a údolí, co klikatí se až kamsi ke Slavonicím a úplně nahoře, sto metrů nad Lipnicí, v polomech a těžbě otvírá se kraj Východu.
Z hory sestoupíš loukami v kouzelných scenériích svatováclavovského ticha, střechy radlických chalup uzříš a Hradisko i hřeben telčsko-dačický. Vzdálené vrchy moravské vysočiny i Dačice samotné. Tady kraj k Dyji už klesá a Česká Kanada mění se v zemi Javořickou.
Na hřebenu kaplička elektrická a lampové tyče a místa k táboření stvořená a skryté louky a rybníky. A harmonie. Chodidla těší se z doteku luk a radlické serpentýny vedou tě ke mlýnu.
Tam dole v údolích pod Heřmančí žije se krajiny sen.

4P
4P

Comments are closed.