Poznej kraj pod Javořicí

Krajiny Září
14. 9. 2018
Rudoleckým prolomem
2. 10. 2018

… tak hlásají naučné tabule, jež tu a tam stejně jako vzácná místní květena rostou ve vsích pod vrchem, který sjednocuje tenhle kraj. Jihlavské vrchy s Javořicí a Novobystřická vrchovina s Vysokým kamenem, to je jižní část Českomoravské vysočiny. Tolik můžeš se dočíst na zadních stranách map. Dvourozměrný svět, království barev a čar, jmen a pestrosti je inspirací k výpravám. Bez nich však zůstává jen placatou aproximací reality.
A proto už stojíš u chalup a statků Horního Pole nad Studenou a vydáváš se potkat sestru České Kanady.
Slunečné září a vyšší nadmořská výška. Nadechni se a poznáš tu změnu. Čistá a průzračná jedinečnost, jež obohacuje javořický kyslík je poznatelná, je zapamatovatelná. I to, jak je tu krajina poskládána, je jiné. Horská povaha ostřejších údolí a strání, remízky a osamocené stromy i křoviny, vzácné květy, rašelina. Vzácné je to tu všechno, stejně jako pod Vysokým kamenem, stejně jako všude.
Možná jen málo výprav tě sem vedlo – velká to výhoda, když sotva víš, kde je další ves, když k objevům jsou tu desítky cest! Tak poznávej kraj pod Javořicí, leskne se novotou.

Absence informací o umožňuje být teď naplno tu.
Po pár krocích hvizd brzd a z kokpitu kamionu ozývá se usměvavá ryzí slovenština, že jestli tudy správně na Jihlavu. Tak už i elektroničtí navigátoři objevují kouzlo vrchoviny a poutníky bratrských zemí a národů posílají do míst, kde silnice končí. Třeba jako na východě ve Světlé. Tuna sem, tuna tam.

Nyní v zatáčce mizí daleký náklad a Horní Pole se vrací do svého obvyklého. Ticho vsi a vítr. A vědomí Javořice schované za lesem. Úpravna vody na protější stráni působí, že přišla z jiných dob. Přišla. Dnes už sem ale patří stejně tak, jako usedlosti a statky dole v údolí a je součástí úplnosti věků, co tu kdy byly a jsou.
Po chvíli tě alej přivádí k náhorní planině a vpravo zjevuje se Javořice. Tak blízce a kouzelně. Zvláštním způsobem se její součástí stala vysokofrekvenční estetika a vysílač je tak symbioticky sladěn s horizontem jihlavských vrchů.
V dobách, kdy spisovatelky měnily svá jména podle této hory a kraje kolem ní, z lásky ke všemu tady, se tu vlnily jen hladiny rybníků. Dnes elektromagneticky tetelí se vzduch a stejně jako třeba Ještěd, tenhle stožár se sem prostě hodí.
A silnice svými vlnami vede tě též. Až do Klatovce. Odtud se zdá, že je téměř na stejné úrovni s horou a domek s ořechem na kraji obce k ní přímo směřuje. Jaké to asi je, vídat Javořici každé ráno po celý rok? Ve všech jejích podobách.
V čase předchalupářském by to bylo jistě zde, kde by měla Vlasta Javořická svoje druhé doma. Teď k západu a ještě lukami do kopců kolem stavení, jehož původní účel poznáš hned – bývala to škola. Mnohé se změnilo od dob, co malotřídní školství naplnilo českomoravský svět, před i po rekonstrukci však, tyhle domy stále vyprávějí.
Stejně jako celá obec, která si navzdory rozmarům velkých společností a jejich režimům tam někde dole vede stále tu svou a s horalskou drsností prochází skrze věky.
Mezi lukami a poli pokračuješ ke Kudrnově mlýnu.
Je to jen malý kousek za vsí, v nejvyšším místě tohoto dne, kdy se před tebou rozprostřou dálavy a výhled ti umožní pocítit velkolepost i noblesu výšin, jichž jsi dnes součástí.

S Javořicí teď společně shlížíš ke krajinám, odkud častěji vzhlížíš sem. Ve vzdáleném obzoru Čertův kámen a Čihadlo, odtud jako by výše než obvykle. A mezi vámi a ním plastické krajiny vrchovin a polí a rybníků. Jen se vznést. Vyhlídky dávají krajině celistvost a smysl.
V údolí mlýnů, jež přestaly mlít a původní účely v nové se změnily, ještě traktory věnují se těm svým a ořou půdy javořických lán. Drsný kraj plodí zemité a odolné lidi, co ví, co je důležité, co umí za práci vzít. Pod skořápkou drsnosti však najdeš i to, o čem básníci píší – lásku ke kraji, lásku k Javořici, k jejím lesům a vsím.
Panské Dubenky a dotek Domašína a přes vrchy se stráněmi zpátky k Horním Polím.
Tam všude poznávej kraje pod Javořicí.

4P
4P

Comments are closed.