Poznej kraj pod Javořicí

Krajiny Září
14. 9. 2018
Rudoleckým prolomem
2. 10. 2018

– tak hlásají naučné tabule, jež stejně jako vzácná místní květena rostou ve vsích pod vrchem, který sjednocuje dvě země.
Jihlavské vrchy s Javořicí a Novobystřická vrchovina s Vysokým kamenem představují jižní část Českomoravské vysočiny. 
Tolik se dočteš na zadních stranách map. Dvourozměrný svět, království barev a čar, jmen a pestrosti je inspirací k výpravám. Bez nich však zůstává jen placatou aproximací reality.
A proto už stojíš u chalup a statků Horního Pole nad Studenou a vydáváš se potkat sestru České Kanady.
Slunečné září a vyšší nadmořská výška. První nádech odhalí čistou a průsvitnou jedinečnost, jež obohacuje javořický kyslík. Je poznatelná, je zapamatovatelná. I to, jak je krajina poskládána, je jiné. Horská povaha ostřejších údolí a strání, osamocené stromy i křoviny, vzácné květy, rašelina. Vzácné je to tu všechno, stejně jako pod Vysokým kamenem, stejně jako všude.
Možná jen málo výprav tě sem přivedlo – velká výhoda, když sotva víš, kde je další ves, když na objevy čekají desítky cest! Tak poznávej kraj pod Javořicí, leskne se novotou.
Absence informací o umožňuje být teď naplno tu.

Po pár krocích hvizd brzd a z kokpitu kamionu se ozývá usměvavá ryzí slovenština, že jestli tudy správně na Jihlavu. Zdá se, že navigace objevila kouzlo vrchoviny a poutníky bratrských zemí a národů posílá do míst, kde končí silnice. Třeba jako ve Světlé. Tuna sem, tuna tam.

V zatáčce mizí daleký náklad a Horní Pole se vrací do svého obvyklého. Ticho a vítr. A vědomí Javořice schované za lesem. Úpravna vody na protější stráni působí, že přišla z jiných dob. Přišla. Dnes už sem ale patří stejně tak, jako usedlosti a statky dole v údolí a je součástí úplnosti věků, co tu kdy byly a jsou.
Po chvíli tě alej přivádí k náhorní planině a vpravo se zjevuje Javořice. Vstřícně a blízce. Zvláštním způsobem se její součástí stala vysokofrekvenční estetika a vysílač je symbioticky sladěn s horizontem jihlavských vrchů i událostí.
V dobách, kdy spisovatelky měnily svá jména podle hory a kraje kolem ní, z lásky k ní, ji doprovázely jen vlnící se hladiny rybníků. Dnes elektromagneticky tetelí se vzduch a stejně jako třeba Ještěd, javořický stožár se sem prostě hodí.
A silnice tě svými vlnami vede též. Do Klatovce. Odtud se zdá, že jsi téměř na stejné úrovni s horou, domek s ořechem na kraji obce k ní přímo směřuje. Jaké to asi je, vídat Javořici každé ráno po celý rok, ve všech jejích podobách?
V čase předchalupářském by to bylo jistě zde, kde by měla Vlasta Javořická svoje druhé doma.
Výhybka k západu, prašné koleje a stavení, jehož původní účel poznáš hned – bývala to škola. Mnohé se změnilo od dob, kdy malotřídní školství naplnilo českomoravský svět; před i po rekonstrukci však, tyhle domy mají stále co říct.
Stejně jako celá obec, která si navzdory rozmarům velkých společností a jejich režimům tam někde dole vede svou a s horalskou drsností prochází věky.

Příští zastávka Kudrnův mlýn.
Je to jen malý kousek za vsí, v nejvyšším místě dne, když se před tebou rozprostřou dálavy a pocítíš velkolepost i noblesu výšin, jichž jsi dnes součástí.

Společně s Javořicí shlížíš ke krajinám, odkud častěji vzhlížíš sem. Ve vzdáleném obzoru Čertův kámen a Čihadlo, odtud jako by výše než obvykle. A mezi vámi a ním plastické krajiny vrchovin a polí a rybníků. Jen se vznést.
V údolí mlýnů, jež přestaly mlít a původní účely se změnily v nové, se věnují traktory ještě těm svým a ořou půdy javořických lán. Drsný kraj plodí zemité a odolné lidi, kteří vědí, co je důležité, kteří umí za práci vzít. Pod skořápkou drsnosti však najdeš i to, o čem píší básníci – lásku ke kraji, lásku k Javořici.
Panské Dubenky a dotek Domašína a přes vrchy a stráně zpátky k Horním Polím.

Tam všude poznávej kraje pod Javořicí.

4P
4P

Comments are closed.