Třetí smysl

Objevy
5. 3. 2018
Město a Hrad
14. 3. 2018

Nad Kunějovem

Zrak je první v ohrožení. Nálepkuchtivá mysl viděné v mžiku polepí a schová.
Sluch už je o krok blíž, ale čich, to je ten pravý bypass vnitřního komentátora. Cítíš a prostě víš. Hned.
A tak, když tě se zavázanýma očima vysadí na Homolce mezi buky, poznáš to po prvním nádechu.
Stejně u Bukové hájovny v landštejnských lesích, U Pěti bříz pod hrází Kačleháku a nebo ve stálkovském Skalním městě. Možná chvíli zaváháš, ale stejně víš – tohle přece znám!
Vesnice poznáš bezpečně. Borovice, louky a potoky tam střídají dřevěné plaňky, staré zdivo a zemědělská družstva. Vše dohromady tvoří směsici, která je ti zvláštním způsobem příjemná. Možná pro pocit domova, pro vzpomínku na návštěvy babiček a tet, do časů, kdy se žilo pomalu, opravdově.
V čase jara díky třetímu smyslu zažiješ život. Čtení a psaní o tom je na to krátké, chceš věci zažít a taky jdeš. Březen už láká ven!
Zima mává na rozloučenou a když chvíli před půlnocí sedíš na horní lavičce hradišťské sjezdovky – poslední sněhové bašty v okrese – zhluboka se nadechneš.
Ta vůně ti nakreslí úsměv na tváři .
Teď ale zapnout vázání a hezky pěkně dolů! Poděkovat za tu chvíli těm, kteří dávají tomuhle místu dech.

4P
4P

Comments are closed.