Třetí smysl

Objevy
5. 3. 2018
Město a Hrad
14. 3. 2018

Nad Kunějovem

Zrak je první v ohrožení. Nálepkuchtivá mysl viděné v mžiku polepí a schová.
Sluch už je o krok blíž, ale čich, to je ten pravý bypass vnitřního komentátora. Cítíš a prostě víš. Hned.
A tak, když tě se zavázanýma očima vysadí na Homolce mezi buky, poznáš to po prvním nádechu.
Stejně u Bukové hájovny v landštejnských lesích, U Pěti bříz pod hrází Kačleháku a nebo ve stálkovském Skalním městě. Možná zaváháš chvíli, ale stejně víš – tohle přece znám!
Vesnice poznáš bezpečně. Borovice, louky a potoky tam střídají dřevěné plaňky, staré zdivo a zemědělská družstva a to vše tvoří směsici, která je ti zvláštním způsobem příjemná. Možná pro pocit domova, pro vzpomínku na dětské návštěvy babiček a tet, do časů, kdy se žilo pomalu, opravdově.
V čase jara tu díky třetímu smyslu zažiješ život. Čtení a psaní o tom je na to krátké, chceš to zažít a taky jdeš. Březen už láká ven!
Zima mává na rozloučenou a když chvíli před půlnocí sedíš na horní lavičce hradišťské sjezdovky, té poslední sněhové bašty v okrese, zhluboka se nadechneš.
Ta vůně ti nakreslí na tváři úsměv.
Teď ale zapnout vázání a hezky pěkně dolů! Poděkovat za tu chvíli těm, kteří dávají tomuhle místu dech.

4P
4P

Comments are closed.