Objevy

Směr jih
3. 3. 2018
Třetí smysl
8. 3. 2018

Vojenská mapa z 50. let. Peršlák, Vyšpachy, Žišpachy a spousta dalších jmen, která už zmizela z průvodců. Názvy jsou věcí dohody a mění se – bude za tisíc let Praha Prahou? Vedle nich je ale mapa plná tajemných zkratek lih., cih., rozv., kam., které samy o sobě lákají k rozvinutí toho, co jimi bylo zkráceno.
A proto už vystupuješ na číměřské zastávce a pohledem spočineš na nejvyšším vrchu v okolí, Kamenci, který však brzy o své výsadní výškové postavení přijde – Kamenožrout z říše Fantazie tu také rád pobývá.
Silnice na Dobrou Vodu, obávaný cyklistický trhák, tě kolem lomu a Čutkárny přivede na lesní křižovatku, kde si opět vybavíš, že na mapě lom vypadal trochu jinak. Pokračuješ až na samý vrchol Kamence, k Poradní skále. Dneska je schovaná mezi stromy. Výhled na Číměř i daleko za ni tě čeká pár kroků odsud, ale pak se již zanoříš zpět do křovin a objevitelské napětí roste. Tady někde to určitě je!
A ano, zničehonic staneš v místě, kde další krok znamená let, máš-li křídla. Pocit krajiny se změnil a hned víš, že místo kdysi obývali lidé. Přicházeli sem za prací, jejíž výsledky můžeš vystopovat v blízkém i vzdáleném okolí všude tam, kde byl potřeba kámen.
Skalní stěna lomu je vysoká a dlouhá, a i když místo již dávno pokryl les, v terénu je leccos stále patrné. Objevíš i skladiště nářadí či bývalou vrátnici snad.
Cesta pokračuje jihovýchodem až ke křížku na silnici do Krampach, vlastně Potočné, a po chvíli staneš na hrázi Panského rybníka. Je klidný, přirozený, bezchatoidní. Jen na druhém břehu se příroda pozvolna vrací do budov kachňárny a pozorovatel může být rád, že „všechno krásný, nový“ šlo nějak oklikou, protože krása tu vychází z jiného.
Jsi na objevitelské cestě a průzkum pokračuje v širokém údolí potoka pod hrází. Na mapě bylo „cih.“
Hledáš stopy místa, kde se vyráběl tento stavební artefakt, a nacházíš. A zase ta změna! Támhle byl komín, tady někde se vypalovalo, tady se pracovalo, smálo i klelo, žilo. Dochází ti, s jakým citem umisťovali naši předci podobné stavby do krajiny a jak přirozeně to celé fungovalo. Znáš ještě dokonce lidi, kteří sem jako malí chodívali a poslouchali vyprávění svých prarodičů o dobách cihelné prosperity.
Kolem Lhotského potoka je už jen rákosí a les, přesto si svou výřečnost místo zachovává.
Do třetice objevů na dnešním skromném území vstoupíš do oblasti, kde byly podle Mapy lomy, o nichž dnešní kartografie spíše mlčí. Po chvíli hledání při silničce z Potočné do Hůrek je objevíš a jako při dávné těžbě se stejným zápalem prozkoumáš.
Podobných míst si pro tebe Česká Kanada připravuje mnoho. Samostatnou kapitolou jsou ta s popisem „rozv.“, ale k nim se podíváš až zase jindy, protože dnes ještě zamíříš do Dobré Vody, třeba tam o té cihelně ještě někdo něco ví!

4P
4P

Comments are closed.