Novoveský kříž a taky Chrám boha ohně, v nějž se proměňuje v táborových hrách. Tehdy se nohou dotkni podstavce z kamene a bouře nad Homolkou ti pošle hrom. Dramatické sladění běhu událostí a podtržení síly kopce.
Tady je západní hranice České Kanady. Najdeš na ní pralesy, skály, bezedné studny i poustevny. Už když přijíždíš z pánví bažin a rybníků a spatříš, jak za Příbrazí a Lásenicí vyrůstá z rašeliny, vytušíš, že se tu odehrává cosi mimořádného. Vyšplhej v Novohradských horách na Kraví horu a pohlédni na horizont za třeboňskou plošinou, uvidíš totéž.
Tichá, chladná a mrholící říjnová neděle zesiluje účinek hory. Buky rozehrávají koncert sil, zřetelně utkané předivo života spolupracuje a komunikuje napříč druhy. Jsou-li v České Kanadě k nalezení příbuzní Stromovouse ze Středozemě, je to zde.
Lesnické plány krajině ponechány.
Přicházíš ze severní strany a chodidla se koupou v závějích listů. Pěšiny se postupně rozpouští ve vrstevnicích a balvany, jimiž je poseto celé území pod buky, chrání vnitřní svět hory. Potkáš Červenou studánku a za ní už začíná objevitelská výprava.
Ticho, déšť ze stromů, samota. Jen kameny a buky naznačují další směr. Pole přítomnosti napěchované opravdovostí.
Chceš-li se vzdálit civilizaci v civilizaci, v lesní říši Homolky najdeš ráj. Přijď sem v roce kdykoli, hora tě vždy osloví. Fabián, Bublavá skála, Smírčí vrch.
A Dubovice. Dva poutní kostely z dávných časů, lesovny a lípy před vchody. Poutní místa uzavřel les, ponechal odlehlý pokorný klid. Takový najdeš jen na zdejších listnatých svazích. Jsou plné záhad a tajemství.
Kamenitá cesta tě provede na druhou stranu hory. V nejvyšším místě odbočíš vlevo a vrátíš se do epicentra původního lesa České Kanady.
Najdeš skálu, u níž se budeš cítit jak v severských zemích, bezednou studnu, kterou tu člověk zanechal, i poustevnu z časů asketismu, co skutečný život přehlížel.
A tak se směj až Deskovou skálu objevíš a raduj se z prašanu barev pod nohami. Až sem přiletí vichr podzimní, hřejivý a svěží, a ony se rozzáří, zapomeneš vše, co o všem víš a v tobě se probudí hlas krajiny a opravdovost tvých dnů.
Možná že najdeš i základy budoucí Jemčiny, zámku, jenž v pohodlných meandrech Nežárky nakonec zakotvil.
Tady je kraj buků a skal. Tady Česká Kanada začíná.
