Byl pozdní srpen, byl lásky čas

Ztráty a náhody
28. 7. 2019
Nad Uhlištěm
27. 9. 2019

Klášter v Klášteře I překvapí pokaždé. Mohutná architektura dávných časů už po staletí obývá vesnici o pár domcích. Její rysy se staly součástí mnoha horizontů. Spolu s Landštejnem jsou vlajkovými stavbami České Kanady. A jako hradu chybí střechy a paláce, tady zmizela celá jedna budova na jižní straně kostela – konvent.

Stopy zmizení si právě přichází zachytit turista s víceúčelovým aparátem. Hledajíc ideální místo, z přístroje se ozve: „Po dvou stech metrech odbočte doprava a…“ Jednoaktovka Divadla na provázku zvýrazní odlehčený charakter letních cest. Výjimečná stavba inspiruje výjimečné postupy.

Za posledním obydlím se v plné síle projeví čas roku. Vlhká vůně kopřiv a ostružin, vítr rozehrávající osiky i hladiny, šumící země jako posel září. Přijme tě les a až do Dobrotína můžeš rozmlouvat se stromy Jižního hvozdu. Velká obnova už započala a paseky se znovu zelenají a rostou. Břízy, duby, smrky se s přirozenější nahodilostí vrací na svá místa. A uvidíš i louže, jev loni ojedinělý – voda vrací se též.

Na dlouhých lesních rovinkách filipovské signálky potkáš houbaře, běžce, cyklisty. Za tebou blížící se rozhovor v jazyce jižních sousedů, a když tě rodina s pojízdným obydlím na kolech míjí, ozve se ahoj dokonalou češtinou vyslovené. Ještě zaslechneš, jak se dcera zeptá, co že to bylo řečeno – to je něco jako u nás hallo či hi! – a pak už návštěvníci mizí ke Starému Městu.
Les je najednou světlejší – vlevo pískový lom a za ním záblesky rybniční hladiny a ještě kousek a před tebou kaplička, pár chalup a luční svět vprostřed lesů – to je Filipov.

Osada, kdysi se svým severním sousedem propojená, se uzavřela vůči světu. Zjeví se náhle a překvapí jako ticho po hluku. Milé to zjevení.
Dáš k severu a intuice tě přivede k hrázi rybníka předznamenávajícího příští ves.
Skalský rybník má tvar organického V a je čistý a báječný. Osvěž se jeho živou vodou a pohleď na scénu, kterou si pro tebe přichystal. Ticho zas uslyšíš.

Ticho.

Atomy, protony, kvarky, struny a leptony. Vibrující malá nic rozeznívají svět. Jeden po druhém se zmenšují, a tak je stále co objevovat. A na konci té dlouhé řady?

Ticho.

Zastav se a promluví, co fyzice zůstává skryté. Bez vzorců i kvantové relativity, tady je na dosah právě teď!

Za hrází těžební aktivity, a pak už ji potkáš. Lásku, protože lásky je čas. Skalku.
Kameny, borovice a remízky, chalupy jako nové, i ty staré, rozvaliny opravené, svědci přítomné minulosti. Kaple zářící ve stráni i JZD, které se mění na knihovní fond mezinárodních přesahů. Na malém prostoru, na pokraji pastvin a lesů, pohlédni do tváře České Kanady!

Je den Slunce a hřejivá neděle ti umožní si nahoře za silnicí do Slavonic lehnout do trávy a splynout s tím vším.
Klid ale vyvaž pohybem a zažij obojí! Překonej ohradník jiskřící a mladým lesem z borovic a ostružin k severu pokračuj. Tam až ke svahům Jeleního vrchu vede další vlákno silničkové sítě. Bosý body-tunning vylepší parametry tvé chůze a s lehkostí její i bytí překročíš landštejnskou tepnu a ke Kamennému vrchu a Bukové stočíš svůj zrak. Za hájovnou promluví Země zaslíbená a vlny Horního žišpašského doprovodí její příběhy.

A prázdná pole a vonící svět, a jižní zátoka Blat, kde silnice končí.
Psí strážci se štěkotem loučí, že přijď sem zas.
Kolem křížku, tam u bunkru, jsi už jen letící vědomí a zářící oči a krajiny hlas.
Za Osikou vrací se Klášter.

A ticho.

 

4P
4P

Comments are closed.