Souhvězdí vrchoviny

Hry bez času
11. 1. 2021
Venkovské kontinuum
27. 5. 2021

Kunžak, Strmilov, Studená. Městečka rozházená po krajině nabízející svým obyvatelům vše v množství ‘tak akorát’. Poklidná infrastruktura zahrnuje jednoty a knihovny, sportoviště, poutě i zábavy, a bývá stabilní a předvídatelnou součástí roku. Život ve své lokální podstatě pestrý a bohatý. A je to jen pár kroků a jsou tu humna a louky a les a s nimi nadhled nad historií i děním lidských obydlí.

Za tebou mizí studenská Tyršova ulice a jak utichnou zvuky vzdálené techniky i psů za ploty, ocitneš se v javořické oáze předjaří. Je 24. února, přesto z východu už na tebe dorážejí vyhřáté stupně Celsia a shůry i odevšad zní znovuzrozený orchestr trylkující své písně kosmické.
Alej do Horního Pole je pěší zónou života!
Země voní, údolí jsou nabitá energií vody a v zatáčce pohlédneš do tváře královně Javořici. Zase se probouzí krajina a ty s ní. Odjakživa a provždy jste spolu spojeni. Ona to ví a ty se to pozvolna učíš. Lekce pochopení, lekce smíření.

Bez listí je Horní Pole průsvitnou vesnicí a jen fraktální závoj větví a větviček jindy pestré zeleně zakrývá, co je pak půl roku skryto před všetečnými zraky návštěvníků. Chalupy na stráních, stodoly, hospodářství. Jinak vyschlé přepady rybníků hučí plným provozem, jejich hlas však na cestě do Světlé, tam nahoře za vodárnou, ustoupí hlasu mocnějšímu, jenž tě obejme a okouzlí. To Javořice k tobě promluví svou odvěkou řečí.
Světlá sídlí 740 metrů nad úrovní oceánů a zlaté květy v první zahradě už hostí včelí rej. Zima tu byla skutečná, Slunce a voda však také konají své dílo. Snad příliš směle? Jestli se mladé keře ženou kupředu, dub i buk zatím vyčkávají, i tahle věc má svůj čas.
Projdeš obcí a o pět minut později se u památníku dávných poslů Velké Moravy s dalekými výhledy vykoupeš v květnové intenzitě hvězdných paprsků, absorbuješ 1348 wattů na metr čtvereční čisté energie a s jejím přebytkem pak snadno zdoláváš ledopády vedoucí mýtinou až na nejvýše položený vrchol Vysočiny. Javořice 837 m + 168 m vysoký vysílač = na české poměry úctyhodných 1005 metrů. Z téhle výšky přehlédneš českomoravský svět během okamžiku. Jeho součástí bude i pozvánka a volání rakouského Schneebergu (2076 m).
Vyhlídkovou plošinu či věž, o které tu lidé spřádají plány již roky, nahradila těžba a jak jihozápadem sestupuješ zpátky do Světlé, stáváš se projekčním plátnem vzdáleného panoramatu Jižních Čech. Fascinující rozhledy, světlo ve tváři a k tomu ještě cesta z kopce představují ideální kombinaci vzduchu, ohně i země. A zatímco vše kolem je vyvedeno v barvách předjaří, ty kráčíš po zelené do Světlé.
Stezka turistů tě provede stráněmi nad Horním Bolíkovem i vsí samotnou, dá ti zakusit chlad zatopených lomů na Babí hoře, pozdraví dětskou výpravu hrající si v závějích zrnitého ledu a za kopcem tě seznámí se Sumrakovem, kde i čas běží jinak. Slyšíš, jak se jeho věčný tikot na návsi zastavil? Co všechno se dá stihnout v takovém dni!
Blažená prázdnota bezčasí tě následně z oběžné dráhy tiché vsi vystřelí do vyšších sfér a po chvíli se zabydlíš na vyhřáté vrcholové skále Hradiska v 759,6 metrech blíže k obloze. Společně s Pivničkami o kus dál jsou to dvojčata nejvyššího vzrůstu v rozlehlém okresu Jindřichův Hradec. Jen ta jména!
Proč je Hradisko Hradiskem lze pochopit, ale proč právě Pivničky? Knihy i zdroje o tom zarytě mlčí, a tak se otevírá prostor pro legendy – Pivničky? – ano, prostor to široký!
Můžeš o nich tvořit příběh, až budeš Poldovkou scházet z hor a modrá ti bude průvodcem na stromech a kamenech stejně jako nad tebou. Čisté nebe, čistá hlava. Potom všeho zanech a blankytným mořem hvězd dej se vést. Krajem obyčejných vesnic, kde žijí a pracují jedineční lidé. Vesnicemi bez památek a cílů, bez tisíců návštěvníků, vesnicemi přebývajícími v křehké symbióze s okolím. Zemědělství, lesnictví, sem tam truhlářství, opravna, řemeslo.

Cesta je to dlouhá, ale čas se rozpustile zastavil v Sumrakově a volnost, kterou ti to přineslo, si dnes dovolíš prožít. Jako deska bez nápisů, jako čistý list. Bez vět a slov, bez všech těch soudů a názorů. Bez hranic.
Až na závěr svého dne vyběhneš na Vysoký kámen a spatříš souhvězdí čtyř hor svého kraje, kolem tvých očí proletí motýl. Symbol znovuzrození.