Svítá

Probuzení. Svěží dech borovic a vod rybníka. Čerstvé letní ráno s vyhlídkou na azurový den a nad hlavou putující nebe. Láska na první pohled.

Scenérie krystalického ticha na břehu dalšího z výjimečných rybníků – Komorníka. Jeho vodní svět propojuje červenou nití dvě města. Nenápadně, ale pevně a trvale. Kunžak a Strmilov, svými osobitými povahami zcela odlišná místa, se stávají blízkými právě tady kousek za hrází v polovině úzké, avšak celé tři kilometry trvající hladiny.
Noc zdravě bezesná se přetavila v ráno plné šťavnatého potenciálu typického pro každý prázdninový den.
Použitá širáková metoda přeskoku do nového dne je nyní dobrodružnější. Divočáci, pumy i bizoni však pro dnešek zůstali ve svých lovištích a pastvinách. Na západním břehu klid.

Stačí zlomek vteřiny. Rozhodnutí tě ze spacáku vytáhne ven a opět zjistíš, jak voní léto. Tisíce bílých řebříčků se v ranním éteru potkávají s lučním kvítím všeho druhu a výraznou součástí výsledného mixu jsou i pole nalevo od cesty k Budkovu.
Správně pojmenovat doposud statické klasy by malý návštěvník 1. třídy základní školy zvládl s přehledem, tvoje mysl však může na zlatavé dílo člověka a přírody civět hodiny a přesto jí zůstane odpovídající botanická klasifikace utajena. Pšenice vypadá jinak, ale víš to jen proto, že před pár dny nastala podobná situace a souročenství přátel a kolegů se radilo se sítí, co že to teda vlastně na tom poli je. Bezradně. Ječmen, či žito?
Raději opustíš snahy o přiřazení písmen a jmen k živé skutečnosti a jdeš dál. Obilné zlato bude vonět i tak.

Na severovýchodě se ladně vyjímá Javořice a shlíží na své časné obdivovatele.
Scházíš k Budkovu. Ves tě odmění svou hovorností a původností. Je milá a mile svá.
Na jejím konci potkáš v zatáčce žluté turistické značky další zrcadlo dob. Jedno místo, tři transformace. Byla to tvrz, pak sýpka a teď byty. Fortifikace-sklizeň-domov. Pozoruhodné přeměny v proudu času. Co přijde dál? Kdo ví.
Ty však ano – tunel křovin a džungle na břehu Hejtmana.
Běžecká etuda ochrání před výpady armád hmyzího království a nad lesem tě pozdraví řopíkatý betonový kamarád, bunkr. Známá cesta kolem strmilovského místa spočinutí duší pokračuje na hlavní silnici a dál do obou měst. Jenže! Co by to bylo za výpravu bez objevů? Tak opusť pěšinu a dovol loukám představit ti nová území.
Pod strání tušíš Hamerský potok. Cesta se rozplývá v cípu posledních udržovaných travin a pak už tě vede najisto jen souhra náhod a intuice. Překročíš obchvat, který městu pomohl znovu nalézt sám sebe, a se srdečnou vřelostí už zbývá jen zvolat: StrmiLOVE!

Laskavý a drahý mnoha očím tu stále je a nabízí svůj ruch i klid. Tajná zákoutí, opuštěné schody, Obcizna, kostely i fary, hřiště, školy i diskoškoly, jednoty, JZD a vůbec vše, co k takovému městu patří.
Náměstí se probouzí a jeho již tak poklidná tvář je ještě umocněna silničně-budovatelskou aktivitou. Pokračující zákazy vjezdu vyrábějí pěší zóny na místech, kterým to svědčí a prospívá.

Potom mlýn a pěšina a další bunkr a už se prodíráš vzrostlou kukuřicí. Ranní popcornová koupel osvěží i vlákna tvého oblečení a jak překročíš silničku do Leštiny, přenecháš kurz krajině. Osamělá polňačka tě svým pozvolným způsobem navrátí k dnešnímu domů.
Prázdninové ráno nad Komorníkem, jehož hladina stále čeká na první zčeření; krátká, zato mohutná hráz břízami porostlá a prchající zajíc, jehož rychlost i svoboda pohybu jsou tak inspirující.
Proto běž a raduj se. Červenec je v plné síle a den teprve začíná!