Větrná a krásná

Podběl a radary
20. 3. 2020
Skály, mlýny a ostrovy
27. 3. 2020

Mrazivé ráno a nad Dobrou Vodou záplava. Slunce rozehrává nedělní partii a zkušeným tahem naplňuje veškeré předpoklady favorita. Do toho zvuková zkouška celoročně znějícího orchestru obklopující kapličku opatrně vykukující zpoza hranic loňského dříví i parní družstevní mlékárnu z roku 1925. Švitoření, houkání, kokrhání, zurčení.
Osamělá vesnická poetika. Domácí nálada sálá z ještě spících oken i komínů.
Jak to tu asi vypadalo před sto lety? Nejspíš docela stejně, obyčejně a prostě. Práce na statku, na poli, v lese. Návštěvy Kamence, výpravy k cihelně. Zábavy, svátky, tradice.
Za posledním stavením se tě chopí mráz. Před dvěma dny okno do května na březích Holné, horko a žár, a teď tohle! Chlad tě uzemní, vrátí k sobě a odhalí skrytý potenciál těla. Sponzorem tohoto pořadu čtvero ročních Dobrých Vod.

Za křížkem ke Kunějovu chvíli podél navršených kamenů a u pastoušky k severu, k rozvalinám.
Skrze prosvítající porost dohlédneš až do údolí Hostice, údolí věčného jara.
Už je zas v provozu a září.

Po sněhem zapadaném tábořišti a balvanech se vydáš hledat kamenný stůl, ikonu skaláků z údolí, která se pokaždé objevuje na jiném místě.
Těžba odhalila několik návrší, popoběhneš, prozkoumáš. A nic. První pokus, další také naprázdno. A právě tehdy, kdy si řekneš tak jo, tak jindy, se na levoboku objeví až příliš podezřelá mýtina na kraji velkého srázu. Nahoře Stůl a obrazy dalekého severu – Kačleháku, Hradce a Čertova kamene u Lodhéřova. Výhledy jsou přitažlivé. Kraj je ti blíž.
Hřebenovou spojnici kunějovských vrchů opustíš na průsečíku se žlutou turistickou. Spatříš kamenná moře, pod nimiž v zákulisí velkého rybníka dřímá ta pravá Bílá skála. Ranní energetický tok tě vystřelí k posedu na vrcholu terénní vlny a Kunějov ti otevře svou vřelou náruč.

Kunějov
Dobrotivá země na březích horské bystřiny. Vyvážená konstelace sídel a přírody. Jiskra, energie, šmrnc. Minulost bohatá a pestrá – jen nahlédni do kronik v archivech. Či snad zvolíš absenci faktů? Ať už jakkoli, prožij ji právě teď! V brzkém ránu i pozdním večeru si budete nejblíž.
Od školy k návsi jeden krok, a kde tě plaňky vypustí, kunějovské stráně přivítají.
Nad nimi ještě záblesk říše rozvalin a pak už jen louky a meze a další z rozhledů – k palupínskému kostelu a Javořici. Tepelný výkon oblohy narůstá, jak se noříš do lesů i vypuštěných rybníků. Cesta z Klikovských samot převezme řízení a o pár chvil zjevení. Planina ticha u Senotína. S tichem to má dnes však na štíru – lidé a psi a trekové hole naplnili jinak zapomenutý svět. Třebaže na dálku, jsou to milá setkání.
Kouzlo planiny, kde vítr ševelí, se rozhostilo nade všemi. A když se k němu připojí hlas senotínských chalup, je píseň domova napsána.

Kolem pazderny, kachní farmy a Panského rybníka se vrátíš na počátek.
Svižně a zvesela. Do dobrých časů i Dobrých Vod.

 

S díky za podporu filmu Česká Kanada vypravuje věnováno
Jaroslavě Krupicové z Jindřichova Hradce.