V celku

Jsou tři Mnichy. Partyzánský u Deštné, skrytý před Řečicí, zmizelý za Bystřicí. Ten to s mírou asketismu přeci jen přehnal. Po 68 letech notně zarostlý, rozvaliny těla i ducha. Však navštiv jej i tak; či snad právě proto. Je výjimečný, je jedinečný.
Kdo chce zanechat stopu, tvoří vlastní šlépěje, a tato ves šla svými cestami – její otisky zůstaly na Zemi dodnes.
Branku k nim ti otevře nálada pohraničí ve vratech PČR, kde se asfalt mísí s trávou i panely, hromady sutě se vzácnou divočinou za plotem obepínajícím kasárenský svět. Chceš-li jej zažít, chvátej, protože i sem už brzy dorazí nové.

K Mnišskému rybníku tě přiblíží stromořadí a z něj pohlednice k artolečským kopcům. Potom cedule a kříž, že tady byl Mnich.
Potok hloubí příkré stráně a z časů drátěných zátarasů tu své řemeslo provozuje už pouze rak signální. Jinak cechy pražádné. Jen základy, sklepy, kameny.
Zamáváš asketovi s přáním, ať kouká taky trochu žít a s jarem ať se mu vrátí barva do tváře; hvozdy jihu zastaví vichr a nekonečný klid s dřímajícím potenciálem rozezní louky i strážní budky.
Vpravo golfové středohoří s jamkami uprostřed kráterů toho času pokryté sněžnými příkrovy. Patová situace.

Hraničník již v kondici,
stráží si svou Dračici.

Na jih od něj Griesbach a vůně vsi a jaro. Říčka dočasně přejmenovaná na Kastanitzerbach je také navzdory všem změnám stále sama sebou. Pokaždé jiná, živá a organická. Jako ty.
Rakousko namísto čtyřiceti let puberty a třiceti roků dospívání už slaví sedmdesátku a rozdíl je patrný.

Do Haugschlagu je odtud blíž, protiskluzový posyp čeká na poslední sníh, který přijde již brzy – vzrostlá tráva při krajnici se hlásí o své místo pod Sluncem. Z pod lesa spatříš typickou siluetu kostela na ostrohu nad potokem a za vsí taky golf.

Statky, zahrady i skromné oázy tajících vloček. Slepá silnice směřující do Smrčné. Na kraji lesní hranice poslední samota, PS Blanko a opravdová signálka. Kdysi normální rybník, teď rezervace. Projdeš-li po hrázi, vrátíš se do země Šalamounů a Proudných vod, do bájné říše jiskřivé samoty.

Z posedu na poli – před třemi dny ještě výstavního – se díky vzdušným proudům stal poleh. Ukázková stavba, prototyp nové generace.
A do třetice golf, kde ještě leží sníh. V závětří i zásluní dokonale ukrytý před dotírajícími fotony. Věčný evergreen, hladce střižená dopadová plocha chumelenic drží se zimou basu.
Drží se i panelový podklad, s přehledem tě doprovodí zpět.

Celkem to dělá:
minut 128
státy 2
země 1
kolemjdoucích 0
vesnice 3
golfy 2
rybníky 3
posedy 1/o