Krajinou pohraničí #1

Pohádky z Hůrky
14. 1. 2019
Krajinou pohraničí #2
4. 2. 2019

Do startovních bloků zaklekni na nejsevernějším bodu Rakouska. Tam, kde do krajiny pozvolna vstupuje hladina Staňkovského rybníka, jež je svým charakterem i hloubkou spíše přehradní nádrží a také státní hranicí, co měla oddělovat a vymezovat kdysi spojené. Je místem, které inspirovalo název celého území.
V létě využij pramicové lodní přepravy a vydej se prozkoumat jeho kouzla a zákoutí, jen málo očí jich doposud spatřilo.

Start! Můžeš běžet, můžeš jít. Když to krajině dovolíš, tempo její i tvé se po chvíli sladí a ty se staneš jejím zrakem těšícím se z cesty po hranici, co bývala železná a dnes už jen papírová je.
Osada Nové Mlýny s rybníkem se živelnými desetiletími transformovala do hotelu. Najdeš stopy té přeměny, povídání na tabulích, vděčnost i pietu. Kámen republiky na vše s nadhledem a pevným klidem dohlíží.

Každou vteřinu je možnost volit – přejít hranici a světem Rottalských samot až do Haugschlagu putovat, či pocítit stále ještě přítomnou samotu československého pohraničí a dát se vést bývalou signálkou pro kluky z PS rot. Procházet obcemi, jež setrvaly ve své podstatě, v pastevecky zemědělském způsobu života plus Haugschlagský golf, či naslouchat tichu rozvalin u Smrčné, kreslit si, jak byl rybník Blanko ještě bažinou a míjet patníky po hraniční pěšině, kde teď i běžky projedou.
Ať už zvolíš jakkoli, mezi Griesbachem a Hraničníkem si tě najde jedna Dračice. Potok, co možná jiné jméno dříve nesl, on i čas tu navzdory všem změnám bublají stále dál.
A tak se zaposlouchej a dovol vodě, ať vypravuje. O světech, jimiž proplouvá. Od Vysokého kamene, kde se rodí a ožívá, přes Buková Blata, Albeř i Osiku, přes město, co před chvílí minula. Zná svůj kraj.

Zdejší nabídka putovních možností je široká několik kilometrů – na sever, kde bývalý Mnich spočinul a sněhové vločky hladí jeho vrásčitou tvář; na jih přes Griesbach až do Illmans, kde potkáš Českou Kanadu minulosti; a taky přímo k východu, dál kolem patníků, Oborou až k celnicím, pohraničním strážím, ke Grametten.

Tam nad Bystřicí a Artolčí se cosi mění a hranice zemí se stáčí k jihu.
K jihu zaniklých světů a lesních stěn. K Jalovcům, kamenům a borovicím.