Když Vánoce přicházejí do Malíkova
21. 12. 2018Tam, kde rok vychází
7. 1. 2019
Jako dnes, kdy zbývá jen pár dnů do nového kalendáře. Nad poměry zasněžený prosinec roztál pod slunovratem a zelenou v polích se připojil k oslavám. Možná i vyšší počet všudypřítomných punčů a svařáků vykonal své. Ať tak či tak, blankytné nebe tvoří zářivému epicentru hvězdné soustavy dokonalého parťáka.
Nízké paprsky dopoledního Slunce rozsvítí les a ostré kontrasty barev oživí kdejaký detail, jenž by jinak zůstal skryt. Třeba u Malého Ratmírova.
Hustému porostu zůstaly po těžbě ponechány jen úzké kmeny borovic. Nyní osvíceně vytvářejí až dramatickou scenérii – jako zápalky, co se každou vteřinou chystají vzplanout.
Otevřená krajina bez listí i dalších příznaků vegetace připravuje očím překvapivá panoramata. Jedno z nich se objeví v dlouhém oblouku úzkokolejky před Lomy – přes rašelinu Krvavého rybníka a sousedy Sejkova vrchu s bývalými vysílači až k linii Čertova kamene a jeho blízkých.
Zastávka Kunžak-Lomy a pod ní obec s klíčovou výhodou. Přinejmenším pro svět jeho malých obyvatel. Hlavní silnice po vzoru úzkorozchodné železnice ves obkroužila či přesněji nadkroužila, a sváteční ticho je zde nabídnuto ke slyšení. Obec barevných fasád, vysoušených omítek i rozvalin stojí v členitém terénu na úpatí nejvyššího vrchu České Kanady. Náves zdobí pečlivě zrestaurovaná kaple a o kus dál najdeš i možnost pořízení proviantu.
S přihlédnutím k velikosti krámku zní název SUPERMARKET také lehce dramaticky, lze jej ovšem považovat za základní tábor k výstupu na vrchol, a tak je i určitá míra nadsázky na místě.
Pokračuješ. Kolem bývalé školy do horních Lomů. Zastav se na chvíli uvnitř i vně a pohlédni zpět. Ticho zas promlouvá a snad víc, než kdy jindy. Cosi významného se v běhu roku odehrálo.
Vědí to skály, rostliny, zvířata a víš to i ty. Cítíš. Přišel nový rok!
Slunovrat odstartoval nový počátek, novou éru. Čas jarního probuzení byl počat 21. prosince a čím blíž jsi přirozenému světu, tím lépe to víš.
Vše je otevřené. Energie nového a s ní radost. Uvědomění, že věci jde dělat pokaždé jinak, způsoby řešení čehokoli mohou mít jiskru a nápad, že i s vážným je třeba si hrát.
S odlehčenou a prázdnou myslí se jinak začíná!
Ještě jednou se přiblížíš ke kolejím, a pak už jsi na dohled Klikova.
Jak po horních loukách přicházíš k lesu, vyjde ti vstříc horský dech. Jsi na území Vysokého kamene, kde bývá sníh a chlad a vítr voní horami vyššími, než je vrch sám.
Klikovská hladina je ozvěnou hlubokých lesů pod horou.
Po hrázi dolního rybníka vystoupej nad Kunějovský dvůr. Přijmou tě jedny z nejbáječnějších zákoutí České Kanady – kunějovské stráně. Na jaře hoří barvami tisíců květů. A po celý rok ti nabídnou pohledy do všech stran. Prázdné větve stromů dovolí navíc poznat i zcela nové.
Otoč se a pohleď, jak se tu hory zdraví! Vysoký kámen ve své mohutné kráse s Javořicí. To vše v Slunci a závětří.
Víc než idylickou pohlednici za hřebenem dokreslí severozápadní vzdušné proudy. Jejich síla i chlad ti připomenou, že zima teprve začíná. Zdá se, že ta letošní má ještě co říct.
Překroč silnici a v záplavě paprsků pokračuj ke Kačležskému rybníku. Pastvinami, které si na své původní obyvatele ještě chvíli počkají.
Ochutnej výhody studánky nad hrází, projdi pod zářivou klenbou hrázných dubů a následuj známou stezku do Kačleh.
Dnes můžeš jít bez čepic a rukavic. Slunce je v pravé poledne jen pár stupňů nad obzorem, a tak ještě příliš slabé, v závětří už ale znatelné, pobytu příjemné.
Do Kačleh po poli, a kde tě stodoly pustí na náves, koukni na vrby – ještě si sice trochu počkají, jejich velikonoční parametry už ale nabývají dokonalosti.
Dny v týdnu se o Vánocích rozplynuly a možná jen tušíš, co by dnes mohlo být. Ves pojal sváteční klid a Hrutkov už čeká. Na polích nové odlesky dálek, pak poslední vrch a les a začínáš potkávat blízké a známé. Hradec je zpět.
Je v tom cosi nového,
stejně jako v tobě.
Nový den, nové ty.