Synchronizované putování

Ladění. Synchronizace vnitřního a vnějšího do stavu, kdy samotné rozdělení mizí.
Přijď kamkoli, kde se slaví, a jiskra veselení na tebe přeskočí hned. Stejně tak, co si přineseš s sebou, tam zanechá svůj otisk a rozpustí se mezi ostatní.
Mezi lidmi se ladí stále a tak tvůj imperativ může klidně znít ‚Zdravě slaď‘.
Když se pak vydáš ven, o samotě, protože tehdy je slyšet víc, stáváš se součástí zvukové zkoušky i následného koncertu, který spustí tenhle vždy přítomný orchestr.

Krajina si tě ladí pomalu, zato ve velkém a trvale. Můžeš opustit město s hlavou recyklující úryvky písniček z rádií obchodů a restaurací, s myšlenkami značky Kolovrat či náhodnými asociacemi, co se jako beránci na obloze objevují a zase mizí. A ty jim mizet dovolíš.
Krajina ti pomáhá a vede tě k jasné pozornosti, čisté existenci. Vědomí bez obsahu.
A přesto existuješ. Víc a intenzivněji než kdy jindy.
Tady poznáváš, co se skrývá za tím, že ticho promlouvá. Rozpustíš se a tvé tělo se stává průhledným. Pozorovatel splývá s pozorovaným.
A zase naopak. Stav, se kterým sem z města přicházíš, zanechává stopu v krajině. Jen její síla překonává vše, muziku i kolovratné asociace.
Svým naladěním tě ovlivňují lidé, louky i potoky, řeky i pouště, hory i údolí. A ty je. Jsou součástí celku, kterým procházíš.
S bezvážnou lehkostí, smíchem ve stavu beztíže.

Česká Kanada ti s laděním pomůže. Je barevná a pestrá.
Od Senotína k Rudolci, od Kaprouna k Pernárci, od Kačleh k Vlastkovci. Tam všude to hraje a zní.
Hudbou, co si tě získá, a ty ji.