Když Vánoce přicházejí do Malíkova

Za Českou Kanadou
6. 12. 2018
Všechny zimy mají své jaro
29. 12. 2018

Prosinec a v něm sníh. Jev běžný i výjimečný. Bílou je krajina pokryta a věci jsou jinak. Sněžná izolace vytváří překvapivý soundtrack – za bezvětří i nočního vichru zní na pozadí všech jevů zvláštní jiskřivé ticho.

Tlumená odezva tvých kroků dává význam každému z nich.
Za časného jara země plná vody, v létě šum obilí a pak už jen strniště a závěje listí. Přichází zima se vším všudy a pro slovo, jež vystihuje zvuk boty dopadající na sněžný příkrov vyjdi ven.

Za Horní Pěnou odboč doprava a lesní zkratkou se vydej k Nové Vsi.
Ať je ti devět či sedmdesát, radost z prvního sněhu i běhu v něm, kotoulů i sněhových koulí, honiček mezi stromy v sobě stále živ. Místo, kterým v létě projdeš za pár minut, se stává hřištěm a čas běží jinak.
Po patřičné dávce bezčasí ale zrychli krok, v Malíkově už zkouší muzika.
Za Moravovým lomem zahni doprava, tahle jediná cesta tě bezpečně převede na druhou stranu potoka, co napájí Dřevo.
Les tě vypustí do polí a, třebaže hlína je ještě měkká, můžeš se vydat, kudy milo. Třistašedesátistupňová svoboda.
Odhady vzdáleností i minut k jejich ujití, pocity z krajiny, to vše sníh mění. Za horizontem spatříš malíkovská stavení. Mezi nimi kapli – už se v ní svítí, a o kus dál zaslechneš tlumený zpěv. To pěvecký sbor v domáckém prostředí bývalé hospody ladí poslední drobnosti před vystoupením.
Je sobota a o páté odpolední se schází celá ves i lidé zdaleka. Svařáky a horké hrušky, povznesená nálada, saxofony, smyčce a zpěv.
Vesnice ožívá přirozenou lidskostí a lidovostí.

Až hudba skončí a lidé se rozejdou, v hospodě se dál bude hrát.
Když o pár hodin později i heligonka dozní, dej se tichou vesnicí k domovu.
Budeš to cítit a vědět.
Že Vánoce přišly do Malíkova.

4P
4P

Comments are closed.